Bylinky mě provázeli a budou provázet celým mým životem. Vždy budu žasnout nad jejich zázračnými látkami a možnostmi. Zde uvádím pouhých 6 rostlinek. To jenom pro ochutnávku, ale je jich bezpočet. Dá říct, že co rostlinka, to účinná látka. Uvádím jen malou ochutnávku, ale kdo se bude chtít dozvědět víc informací, tak si je jistě najde, ať už v odkazu, který uvádím a nebo v knižní podobě.

Pokud mohu hodnotit své bylinné favority, tak jsou jimi kopřiva dvoudomá, bez černý a sedmikráska chudobka. Jsou tak hojně k mání a při tom tak velmi univerzální. Uvádím níže odkaz, kde si můžete podrobněji seznámit s ostatními bylinkami a odkaz, kde si můžete prohlédnout již hotové bylinné přípravky a popřípadě i je zakoupit.

1. Bez černý

2. Kopřiva dvoudomá

3. Ostropestřec mariánský

4. Sedmikráska chudobka

5. Šalvěj lékařská

6. Zlatobýl obecný

http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/lecive_rostliny/salvej.htm

http://www.energy.cz/



1. BEZ ČERNÝ
Sambucus nigra L.

Lidové názvy:

Bezinky, kobzinky, kozičky, bezoví, smradinky, bzina a psí bez.

"Před heřmánkem smekni, před bezem klekni" - staré přísloví.

Výskyt:

Černý bez je rozšířený v Evropě a v Přední Asii, u nás hojný u plotů, na rumištích, v lesích, hájích a křovinách. Kvete v červnu, nové výhony někdy i v září. Plody dozrávají koncem srpna a brzy na ně slétá ptactvo.

Popis:

Černý bez je keř, někdy i stromovitého vzrůstu, s bohatými složenými vrcholíky silně páchnoucích krémově bílých květů. Plody jsou černé šťavnaté peckovice, obsahující velké množství černofialově zbarvené šťávy.

Zprávy o existenci bezu černého nacházíme v pramenech starých tisíce let. Údajně právě z jeho dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Ježíš z Nazareta.

Sbíráme:

Květy můžeme trhat v červnu a v červenci, plody ve tvaru kuliček dozrávají od srpna do září a listy od května do července.

Sběr:

Na jaře se sbírají květenství. Odstříhávají se a ukládají do košíků, aby se nezapařily. Sušíme celá květenství, nejlépe zavěšená na šňůrách, popřípadě v malé slabé vrstvě, vždy ve stínu max. do 45 ° C. Dbáme na to, aby droga nezahnědla, neboť tím se stává bezcennou. Na podzim se sbírají a vykupují plody - bezinky. Sušení musíme začít na slunci, ale dosoušet umělým teplem tak, aby se daly sdrhnout stopky. Dobře usušené plody mají černofialovou barvu, lesknou se, mají nakysle sladkou chuť. Čerstvé květy mají nepříjemný pronikavý zápach, který po usušení zmizí. Droga si zachovává silný, ale celkem příjemný charakteristický pach.

Sesychací poměr

je u květů 6 : 1, u plodů 8 : 1 a u listů 4(5) : 1.

Účinné látky:

Květy obsahují silice, slizy, třísloviny, glykosidy (sambunigrin a rutin), organické kyseliny (jablečnou, octovou, valerovou) a vitamin C. Plody obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, v čerstvém stavu vitamín C, ve slupce a v semenech vitamin A a skupinu vitamínů B: B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou. Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a dosti velké množství vápníku.

Použití:

Působí antiskleroticky, regeneruje jaterní buňky a preventivně působí proti rakovinám všeho druhu. Slazený a horký čaj má větší projímací účinek.

Květu černého bezu se používá jako podpůrného prostředku buď samostatného nebo ve směsi s lipovým květem.

Pozor: Bezinky nejezte za syrova, neboť mohou vyvolávat příznaky otrav.

Čaj z usušených květů (nálev):

pijeme jako prostředek potopudný při nachlazení, začínající chřipce, rýmě, kašli a při horečce. Sladíme jej cukrem, medem, jitrocelovým sirupem (jitrocel svaříme s cukrem).

Chladný neslazený čaj popíjíme při žaludečních nevolnostech, žaludeční a střevní kolice, žaludečních křečích, k uvolnění plynatosti, při žlučníkových obtížích, menstruačních bolestech neuralgických bolestech,migréně.

Vlažný neslazený čaj pijeme po šálcích proti

zácpě, vysokému krevnímu tlaku, jako močopudný prostředek,při ledvinových chorobách

nemocech močového měchýře, ledvinových a močových kamenech,prostatě, vodnatelnosti,

Neslazený vychlazený čaj pijeme po šálcích pravidelně jednu hodinu po jídle k upravení zažívacích poruch a jako mírně projímací prostředek.

Kloktáme:

při bolestech v krku, vlažným čajem vyplachujeme ústní dutinu při bolestivých a krvácejících dásních,

teplý odvar držíme po douškách v ústech

při chrapotu, začínajícím kašli, bolení v krku, obtížném odkašlávání, zánětu dásní, otoku dásní a při aftech v ústech.Žvýkáme při bolení zubů, se dá žvýkat bezová větvička

Obklady:

Obklady z teplého odvaru přikládáme též na

vnější otoky (např. po vytržení zubu - ve směsi s heřmánkem)

Čaj z listů (nálev):

čistí krev, je močopudný a projímavý.

Může se užívat jen dva měsíce!

Tinktura

se užívá 3x denně 8 kapek při

svalovém a kloubovém revmatizmu, nadměrném pocení, při suchých sliznicích v nose (zejména po probuzení), akutní rýmě, křečích v oblasti hrtanu, při nadměrném vylučování moče, bolestech kloubů a svalů,zánětech a zahlenění horních cest dýchacích, horečnatých onemocněních z nachlazení a astmatu bronchiale.


Obklady z listí (černý bez):

Mladé listy rozemeleme nebo rozválcujeme válečkem na nudle a přikládáme na

bolestivé záněty kloubů, znehybněné klouby,na končetiny postižené revmatizmem.


Bezinkový ocet:

Používáme k obkladům a k masírování

únavou namožených údů

bolestivých údů.

- Jedno až dvě květenství naložíme do 1 litru octa a necháme stát 14 dní na slunci. Potom slijeme a procedíme.

Bezinková nesvařená šťáva:

Pronikavé úspěchy černých bobulí, mě utvrdily v názoru, že černý bez, zvláště čerstvá nesvařená šťáva z plodů, má v sobě protizánětlivý analergický faktor.


Tento přírodní lék doporučuji jako pomocnou léčbu
při bolestivých zánětech trojklanného nervu a sedacího nervu (ischias).

Hojný vitamín C2 chrání proti zápalu plic

V bezinkách byla nalezena i látka snižující krevní cukr.


Nejjednodušší a přitom dosud nejúčinnější způsob výroby a užití je následující:


Z košíku natrhaných plodů vytlačíme dřevěným lisem (šťáva nesmí přijít do styku s kovovými předměty, jako je masový strojek) nebo prostě v čistém šátku pouhým tlakem rukou šťávu, které mají dozrálé plody velké množství. Do půllitrové láhve vlijeme 50 ml čistého lihu nebo 100 ml rumu, brandy či vodky, na hrot nože Petolu (benzoanu sodného nebo kyseliny benzoové) a ostatek dolijeme čistou (možno-li přefiltrovanou šťávou). Takto připravená tekutina vydrží v chladu uložena až do příští úrody plodů. Benzoan a líh (v jakékoliv výše jmenované podobě) zesiluje účinek a činí šťávu stravitelnější. Při potížích (speciálně bolestivý zánět trojklanného nervu a ischias) se užívá po jídle 3x denně 1 lžíce, je-li připraveno s lihem nebo 4 lžíce s ostatními destiláty. Je dobré zajíst kouskem suchého chleba.


Je-li šťáva užita nalačno nebo ve větším množství, může vyvolat žaludeční odpor, nechutenství, vyjímečně i zvracení či průjem.

Podle potřeby se užívá 5 až 14 dní. Bylinář Pavel

Bezinková povidla:

Užíváme 3-4 lžíce denně po dobu 1-2 týdnů při všech

neuralgiích, ischiasu, zánětu trojklaného nervu, zánětu mezižeberního nervu ,

neuralgických bolestech hlavy , revmatizmu a proti zácpě.


- Očištěné vyzrálé plody dobře rozvaříme s vodou na kaši. Necháme vychladnout, prolisujeme, přidáme cukr (1/2 kg na litr šťávy), trochu pektogelu a svaříme za stálého míchání do zhoustnutí. Pozor aby se povidla nepřipálila - zhořknou a nedají se jíst! Ukládáme do malých skleniček, převážeme dvojitým celofánem nebo je normálně zavaříme a uložíme. Po otevření brzy spotřebujeme, neboť snadno plesnivějí, hlavně ve vlhkém prostředí.

Bezinkový diabetický rosol:

Vyzrálé plody rozvaříme, vylisujeme, do šťávy přidáme umělé sladidlo, ektogel a 0,5 hodiny vaříme. Uzavřeme do malých skleniček a sterilujeme. Ukládáme do studené místnosti.

Bezinkové víno:

Do 1 l bílého vína dáme 100g vylisované šťávy nebo džemu, popřípadě 50g sušených bezinek. Uzavřeme a uložíme na 3 dny do chladna. Užíváme každé 2 hodiny polévkovou lžíci při neuralgii. V Itálii se bezinkovou šťávou falšovalo portské víno, které bylo vlivem toho velmi léčivé, a tím se prý přišlo na účinky bezových drog.

Domácí bezinkové víno:

Celé bezinkové plody otrháme, necháme očištěné asi 2 dny odležet, pak obereme ze stopek, dáme do 4 litrové láhve od okurek, ovážeme papírem, ten propícháme a necháme asi 4 dny stát. Pak propasírujeme a přidáme 900g cukru. Šťáva se svaří a víno je hotové.


Bezinkové víno z povařených

bezinek:

Bezinky na vodní lázni povaříme a vylisujeme šťávu. Na litr šťávy dáme litr vody, 500g cukru a 10g kvasnic. Vylisované zbytky bezinek můžeme ještě jednou vyluhovat jedním litrem vody, do které dáme ještě 250g cukru a přidáme do moštu. Kvašení trvá asi 14 dnů a potom lze víno stočit. Je-li bezinkové víno dobře prokvašené a všechen cukr je zkvašený na líh, je takové víno vhodné i pro nemocné cukrovkou.

Bezinkové portské víno:

5 l bezinkové šťávy,

2,5 - 3 kg cukru,

3 hřebíčky,

2 zrna nového koření.

Vše se krátce povaří a dolije do 10 litrů převařenou vodou. Potom přidáme jeden balíček živné soli a 2 balíčky vinných kvasinek značky Portské. Necháme 48 hodin předtím zakvašené ve šťávě či v moštu. Víno necháme pod kvasnou zátkou zkvasit. Po bouřlivém kvašení přetočíme, necháme znovu kvasit a ještě několikrát přetočíme. Pravidelně doléváme.

Vermutové bezinkové víno:

Do 10 litrů bezinkového portského vína stočeného po prvním bouřlivém kvašení přidáme

kůru z jednoho pomeranče,

5g pelyňku,

2g hořcového kořene,

1g koření anděliky,

3 hřebíčky,

2 zrna nového koření,

1g listu máty peprné,

1g listu meduňky,

1g celé skořice,

3g puškvorce,

1g fenyklu nebo jiné vermutové aromatické koření.

Přidáme ještě 1000g cukru a jedny kvasinky Portské. Po skončení kvašení přetočíme a můžeme přisladit podle chuti.


Šťáva a likér z bezinek:

2 litry černých kuliček bezinek,

1 litr vody,

1 kg cukru,

2 sáčky vanilkového cukru,

4 lžíce odvaru černé kávy,

1 dl rumu.

Kuličky bezinek vybíráme je hodně dozrálé. Uvaříme je v 1 litru vody a dobře procedíme. Pak do šťávy přidáme cukr, vaříme 5 minut, přidáme vanilku a nakonec 4 lžíce odvaru černé kávy. Velmi dobře se osvědčuje káva instantní. Do vychladlé šťávy přidáme rum. Pro labužníky získanou šťávu smícháme s hanáckou vodkou v poměru 1:1.

Tento likér prý chutná velice ženám.


Babiččin bezinkový likér:

Natrháme dostatečné množství bezinek, obereme od stopek a povaříme. Předem přidáme kyselinu citrónovou podle chuti. Šťávu prolisujeme, procedíme přes plátýnko, aby se zadržely všechny vločky. Okyselením šťávy dosáhneme krásnou červenou barvu. Na 1 litr šťávy přidáme 10g hřebíčku a svaříme jej s 500g cukru. Po vychladnutí přidáme 1 litr 40% lihoviny (rumu). Výsledný likér má mít asi 20% alkoholu.


Med z květů černého bezu:

25 květů z černého bezu,

1 velký citrón,

1 litr vody,

1 kg krystalového cukru.

Citrón dobře oloupeme a nakrájíme na plátky. Květy opereme a odstřiháme velké stonky. Květy spolu s oloupaným citrónem povaříme 20 minut v litru vody, potom směs odstavíme a necháme vyluhovat 24 hodiny. Druhý den vše přecedíme přes plátno a vymačkáme. Do vzniklé šťávy přidáme cukr a vaříme tak dlouho, až se hmota začne táhnout. Med ochutnáme a podle chuti ještě můžeme přidat citrón. Horký med plníme do sklenic.

Polévka z květů černého bezu:

Očištěný, opláchnutý květ vaříme v mléce, přidáme cukr, špetku soli a potom zašleháme žloutky. Jako vložka se podávají sněhové noky.

Bezinky jako borůvky - džem:

2 kg jablek,

1 kg bezinkových bobulek,

0,8 kg krystalového cukru,

30 g kyseliny citrónové, případně šťáva ze dvou citrónů,

1 - 2 dl rumu.

Jablka dobře opereme, rozvaříme, prolisujeme a ještě povaříme. Přidáme bezinkové bobulky a dále vaříme. Do rozvařeného džemu vmícháme krystalový cukr, vaříme asi 10 minut a zkoušíme, zda džem již želíruje. Těsně před dokončením vmícháme kyselinu citrónovou nebo šťávu z citrónu. Tento džem je výborný na omelety.

Řízky z bezinek - kosmatice:

3 vejce,

trochu soli,

trochu vegety,

2-3 lžíce mléka nebo smetany,

hladká mouka podle potřeby.

Z vajec, mléka, soli a mouky vyšleháme husté jemné těstíčko. Na smažení vybíráme polorozvinuté květy bezu. Nejprve je dobře opereme, necháme okapat, namočíme do hladké mouky a potom ponoříme do těstíčka. Smažíme ve vysoké vrstvě, nejlépe rostlinného tuku. Ke kosmaticím se podává bramborová kaše a zeleninový salát. Pro děti můžeme udělat i ze sladkého těsta podobně jako omelety. V tom případě posypáváme kosmatice skořicovým cukrem.




2. KOPŘIVA DOUDOMÁ
Lidové názvy:

Žahavka, žíhavka, žihlava, prhlinka, velká kopřiva.

Výskyt:

Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, na východ až do Západní Sibiře a Iránu, zejména v náplavových lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách od nížin do hor, především podél vodních toků. Dnes je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě okolo lidských sídlišť, podél znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů a zemědělských objektů. Kopřivu lze považovat za spolehlivý indikátor vyššího obsahu dusíku v půdě.

Popis:

Kopřiva je vytrvalá bylina, z jejíhož plazivého a bohatě větveného oddenku vyrůstá větší počet dutých čtyřhranných lodyh. Vstřícné řapíkaté listy s kopinatými palisty jsou stejně jako lodyha pokryty četnými žahavými a krycími štětinatými chlupy, silně zpevněnými minerálními látkami. Mají vejčitou až široce kopinatou čepel s tmavě zelenou svrchní stranou a hrubě pilovitým okrajem. Na listech a na lodyze jsou četné tuhé chloupky, které jsou na konci velmi křehké, takže se snadno ulamují. Z dutiny chlupu vychází na kůži ostrá šťáva (kyselina mravenčí a pryskyřičný sekret), která kůži dráždí a způsobuje zánět nebo i puchýře. Z úžlabí horních listů vyrůstají laty drobných zelenavých květů. Samičí květenství jsou dlouhá a převislá, samčí přímá, s kratšími větvemi. Květy jsou zpravidla jednopohlavné, čtyřčetné; samičí se svrchním semeníkem, samčí se čtyřmi tyčinkami. Rostliny jsou dvoudomé, tj. vytvářejí zvlášť samičí a samčí rostliny. plodem je kulatá nažka. Rozmnožuje se četnými dlouhými a tuhými oddenky, takže se snadno vyplení. Kvete od června do září.

Sbíraná část:

List (Flores urticae) a nať (Herba urticae).


Sbíráme:

do 20. května, protože pak je v rostlině hodně dusičnanů. Také ještě můžeme sbírat mladé výhonky v září.

Sběr:

Nejčastěji se sbírají listy sdrháváním lodyh a někdy také nať, jejíž olistěné a nezdřevnatělé části v délce maximálně do 50 cm se sežínají z mladých a zdravých rostlin srpem. Suší se ve stinných vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota nesmí překročit 60 ° C. Je důležité ji

sušit rychle, aby si droga zachovala původní zelenou barvu.


Účinné látky:

Chlorofyl, kyselina křemičitá, třísloviny, aminy - acetylcholin, histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, kyselina pantothenová (B6), glukokinidy, kyselina mravenčí, kyselina octová, vosk, vitamín C, fytoncidní látky a v žahavých chlupech je pryskyřičný sekret.

Použití:

Snižuje hladinu krevního cukru, působí mírně močopudně, proti krvácení, protizánětlivě,

urychluje hojení ran, regeneruje pokožku, proti pocení.


Čaj (nálev):

Užíváme při chudokrevnosti, anémii,a jiných těžkých chorobách krve - čistí totiž krev,

podporuje krvetvorbu, při nedostatku mateřského mléka na kojení, potížích látkové výměny a trávení, vodnatelnosti (zevně se omývá nálevem), větrech, zahlenění, obtížném nebo krvavém močení, nemocech a zánětech močových cest, chorobném zadržování moči,

vyvolává dobrý průběh stolice, při ekzémech, bolestech hlavy, ledvinovém a močovém písku,

vysokém obsahu cukru v krvi i při cukrovce, má dobrý vliv na slinivku břišní, velmi pomáhá při alergiích (senná rýma apod.) - kopřivový čaj pijeme delší dobu, při fistuli (píštěli),

hnisavém kuřím oku, plísni nehtu a při rakovině například žaludku - pijte přes den větší množství čaje. Odstraňuje náchylnost k prochladnutí, pomáhá při revmatizmu a dně.


Tinktura:

proti revmatizmu,

astmatu, kolikách ze žlučových kaménků, zahlenění žaludku, žaludečních křečích, žaludečních vředech, pylorických křečích,vředech střev, chorobách jater, chorobách sleziny, tumoru sleziny, chorobách žlučníku,chorobách plic, dýchacích orgánů, a proti ekzému, čistí krev. Zevně při vodnatelnosti - zároveň se pije i čaj, popáleninách, osutinách,při častém krvácení z nosu srkáme nálev nosem nebo vatičkou na špejli potíráme nosní dutiny. Při řídkém porostu nebo padání vlasů si masírujeme pokožku hlavy tinkturou z kořene - hlava bude bez lupů, vlasy budou kypré a lesklé, hustéa poddajné.


Olej:

slouží proti holohlavosti - jsou-li zachovány vlasové kořínky, hlava brzy obroste vlasem.


Čerstvé rostliny

se přikládají na tělo při padoucnici, mrtvicia u zdánlivě mrtvých (naskočení pupínků či zardění kůže svědčí o tom, že člověk je v klinické smrti). Používají se při ischiasu,bolestech kříže (lumbago), zánětu nervů na rukou a na nohou.


Čerstvá šťáva:

se užívá denně (50 - 140g)

při žloutence, kopřivce, hemeroidech a průjmech.

Koupele:

při bolestech páteře, ischiasu, zužování cév na nohou, zužování věnčitých (koronárních) cév srdce - oblast srdce omýváme a provádíme lehkou masáž.

Odvar z kořene kopřivy:

Používá se na posílení prsou, čištění plic a žaludku .

- 1 polévkovou lžíci strouhaného kořene kopřivy vaříme 10 minut v 1/2 litru vody. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

Odvar proti padání vlasů:

100g jemně nařezané kopřivy vaříme půl hodiny v jednom litru vody okyselené octem.

Používá se k večernímu mytí vlasů jako prostředek zabraňující jejich vypadávání.


Čajová kopřivová kůra:

Ráno nalačno půl hodiny před snídaní jeden šálek a přes den opět pijeme jedem až dva šálky čaje. Po takové kůře se budete cítit velmi dobře, pružně a mladě. Pije se neslazený a můžeme do něho přimíchat trochu heřmánku nebo máty pro zlepšení chuti.

Směs na čištění krve:

30g měsíčku,

10g kopřivy,

10g řebříčku;

jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

Směs na hemoroidy:

15g kopřivy,

10g smetánky,

30g natě řebříčku

a 30g natě jablečníku;

jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a 10 min. vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.




3. OSTROPOŘEC MARIÁNSKÝ
Sllybum marisnum

Výskyt:

Původem je ze Středomoří, u nás se pěstuje v zahrádkách nebo roste divoce na rumištích a kamenitých stráních. Ostropestřec je prastará léčivá rostlina, která se těšila zvláštní pozornosti zejména v 16. století.

Popis:

Jednoletá až dvouletá bylina z čeledi hvězdicovitých se silnou větvenou lodyhou a střídavými, chobotnatě laločnatými, tuhými listy, na líci bíle skvrnitými. Velké květní úbory spočívají jednotlivě na konci lodyhy a jejich větví, květy jsou červenofialové, zřídka bílé. Plodem jsou nažky. Droga je bez pachu a má hořkou chuť.

Sbíráme:

Sbíráme semeno před dozráním (Cardui mariae fructus) od srpna do září.

Účinné látky:

Semeno ostropestřce obsahuje silici, hořčinu a biogenní aminy. Účinné látky jsou bezprostředně pod osemením, proto se užívá semeno se slupkou.

Použití:

Působí hojnější tvorbu žluči, protihorečnatě a tlumí činnost sympatiku.

Čaj (nálev):

1 čajová lžička rozdrceného semene na ¼ l vody. Vaříme 2 minuty a potom necháme 20 minut louhovat. Užíváme 2 - 3krát denně 1 šálek při zánětu jater, žloutence,při žlučníkových kaméncích, při onemocnění dvanácterníku, na regeneraci cév, na regeneraci jaterních buněk, při křečových žilách, hemeroidech a bércových vředech.


Prášek:

semeno rozdrtíme nebo rozemeleme, přesejeme a užíváme 4 - 5x denně 1 čajovou lžičku při výše zmíněných potížích.


Koupel:

nálev z natě s kořeny užíváme při léčení hemoroidů.



4. SEDMIKRÁSKA CHUDOBKA
Bellis perennis

Výskyt:

Roste na loukách, trávnících, na mezích a pastvinách.

Popis:

Vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, až 15 cm vysoká, s přízemní růžicí podlouhlých listů a jednoúborovým stvolem. Úbory mají kuželovité lůžko, žluté trubkovité květy v terči a bílé jazykové květy obvodové.

Sbíráme:

Sbíráme květní úbory se stopkou do 2 cm (duben - říjen).


Účinné látky:

Úbory obsahují hořčiny, sliz, silici a saponiny. Droga má příjemnou vůni s ostrou chutí. Podporuje odkašlávání a působí protizánětlivě.


Použití:

Doporučuje se ke zvýšení výměny látkové v játrech , žlučníku a slezině, proti zimničné horečce, chřipce, jako prostředek močopudný, při vodnatelnosti a otocích, při chronických onemocněních dýchacích cest a kašli.
Zevně se užívá při kožních chorobách, na hnisavé záněty, vředy a otoky.


Čaj (odvar):

Odvar: 3 lžičky drogy vhodíme do ½ l vařící vody a necháme přejít varem. Na 15 minut odstavíme a potom pijeme po doušcích 2 šálky denně

při zánětu průdušek (kombinujeme s jitrocelem a podbělem)
a při výše uvedených potížích.

Při onemocnění dýchacích cest pijeme teplý, jinak vlažný nebo studený.

Odvar můžeme použít (s příměsí řepíku) na koupel při kožních chorobách.


Sirup: hrst květů vhodíme do 1/2 vařící vody a necháme 12 hodin stát. Scedíme, prolisujeme přes plátno a šťávu dále vaříme s 1/2 kg cukru až do zhoustnutí.


Užíváme 2 - 4 lžičky denně proti kašli.




5. ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ
Lidové názvy: Salvija a sylva.

Výskyt:
Šalvěj je původem ze Středozemí. Pěstuje e v různých zemích. U nás roste v zahrádkách, kde občas zplaňuje.
Popis:
Šalvěj je polokeř 30 - 50 cm vysoký. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhlé nebo vejčité, jemně vroubkované, na spodině někdy opatřené dvěma postraními oušky. Jsou dlouhé 2 - 8 cm, 1 - 4 cm široké, dosti tlusté s hustou síťovou nervaturou. Někdy jsou na líci lysé, na rubu pak šedé a plsnaté, barvy stříbrošedé nebo zelené.
Sbíraná část:
List (Folium salviae) a nať (Herba salviae).

Sbíráme:
v květnu a v červnu.

Sběr:
Listy se sbírají krátce před květem kolem 12. hodiny za suchého počasí, protože vlhké listy hnědnou. Suší se v tenkých vrstvách pokud možno rychle ve stínu. Při umělém sušení nemá teplota překročit 35 ° C. Sušená nať by měla být zelenavá až stříbrošedá. Má silný kořenitý pach a kořenitou, hořkou a svíravou chuť. Listy se mohou také sbírat tak, že se sebere nať a po usušení se listy prostě sdrhnou. Květy jsou světle fialové, zřídka bílé v lichopřeslenech, rozvíjející se v červnu až v červenci. Kalich je hnědočervený, měkce chlupatý, 2 tyčinky ve fialové koruně, která má horní pysk přilbicový. Plodem jsou čtyři tvrdky.
Účinné látky:
Silice - thujon, salviol a cineol, třísloviny, oxyterpenové kyseliny, estrogenní hormony a amid kyseliny nikotinové.

Použití:
v malých dávkách snižuje vylučování potu, působí protizánětlivě, svíravě, baktericidně a podporuje vylučování moči.
Blahodárně působí na mozek, nervy, oči a žlázy. Ostří smysly a paměť, tlumí stařecký třes.
Působí na kůru velkého mozku, což je blahodárné při duševní vyčerpanosti. Zlepšuje koncentrační schopnosti. Dovede uvolnit psychický přetlak

Čaj (nálev):
proti pocení (antihidrotika),
uvolňuje křečovité stažení hladkého svalstva (spazmolytikum),
ke zmírnění nočního potu v klimaktériu a v pubertě.
Dále se používá při plicních nemocech,
chorobách žlučníku,
jater, žaludku a ledvin a všech nemocí s tím spojené, obrně, onemocněních míchy, žláz, chvění končetin, nadýmání, zánětech hrtanu a dutiny ústní, krvácení dásní a uvolnění zubů (kloktání nebo vatové tampóny v ústech), posiluje celé tělo,zabraňuje záchvatům mrtvicea omezuje sekreci mléka, čistí krev, odvádí hleny z dechových orgánů a žaludku, povzbuzuje chuť k jídlu.
Včasné pití šalvějového čaje ušetří i vyoperování mandlí

- 2 - 3 lžičky řezané drogy na ¼ l vody. Vsypeme do studené vody a necháme 3 minuty vařit. Pijeme vlažný, 1 - 2 šálky denně.
Proti pocení užíváme po lžících, a to každé dvě hodiny.

Tinktura
se používá ve stejných případech jako čaj.
- 50 g řezané drogy zalijeme ½ l koňaku nebo jiného destilátu a necháme v dobře uzavřené láhvi 10 dní stát za občasného protřepání.
Užíváme 30 kapek na lžíci vody 3krát denně proti pocení.

- Obklady: 30 kapek tinktury rozředíme vodou a přikládáme na místa postižená hmyzím kousnutím.


Prášek:
sušené listy rozdrtíme nebo rozemeleme na jemný prásek a užíváme 3 krát denně na špičku nože proti
pocení, průjmu, nechutenství a při žaludečním kataru.

Koupel:
200 g šalvěje na 1 litr vody. Krátce povaříme a necháme 20 minut stát.
Přidáváme do vanové lázně při nervových onemocněních.




6. ZLATOBÝL OBECNÝ, CELÍK ZLATOBÝL
Solidago virgaurea L. syn.
Solidago virga aurea L.

Lidové názvy:
Žlutá metla, celík, celník, svalník, hadí traňk, vysoký traňk, zlatobejl.

Výskyt:
Je rozšířený v Evropě, Asii, a Severní Americe. U nás je dost rozšířený na slunečných svazích, ve světlých lesích a na suchých skalách od nížin až do hor.

Popis:
Zlatobýl je vytrvalá bylina s chlupatou, asi 100 cm vysokou lodyhou, rostoucí na suchých, písčitých mýtinách a stráních. Spodní listy této rostliny jsou elipčité, pilovité, horní jsou kopinaté, celokrajné. Žluté květy sestavené v hroznu rozvíjejí se od července do září.

Sbíraná část:
Nať (Herba virgaureae).

Sbíráme:
od srpna do září v době, kdy kvete.

Sběr:
V době květu stříháme nať asi v polovině rostliny buď zahradnickými nůžkami nebo srpem. Sušíme ve svazečcích zavěšených ve stínu. Umělá teplota při sušení by neměla překročit 40 ° C. Droga je bez pachu a má svíravou chuť. Uchováváme v uzavřených nádobách.

Sesychací poměr
je 5 : 1.

Účinné látky:
Hořčiny, třísloviny, silice, saponiny, flavonové barvivo a amid kyseliny nikotinové.

Použití:
Působí protizánětlivě a urychluje hojení ran.

Čaj (nálev):
se pije při onemocnění a krvácení střev, při sníženém vylučování vody z organizmu,
poruchách látkové výměny, jako stavicí prostředek při průjmech, při všech nemocech ledvin a močového měchýře. Tato droga totiž odvodňuje a má ochlazující účinky. Protože všechny duševní pocity mají vliv na činnost ledvin, osvědčil se zlatobýl jako léčivá bylina ovlivňující citový život člověka.

Koupel a čaj
pomáhá i při vážnějších nemocech ledvin.